Výcvik poslušnosti
Základním výcvikem psa jsou cviky poslušnosti a obratnosti. Cviky plánovitě a účelně prováděnými docilujeme absolutní poslušnosti psa, kterou potřebujeme k spolehlivému provádění naučených výkonů. Výcvik v poslušnosti je podmínkou při dalším výcviku psa pro speciální výkony, jako je obrana a pachové práce. Proto musí být cvikům poslušnosti věnována patřičná péče a náročnost, zvláště pokud jde o naprostou důslednost v provádění cviků. Je však nutné, aby v prvé řadě sám psovod pracoval důsledně a nespokojoval se jen částečnými výkony. Polovičaté a nedbalé provádění cviků má nepříznivý vliv na úroveň výkonu psa a podporuje jeho selhávání ve výkonech těžších a složitějších.
Výcvik psa v poslušnosti zaměřujeme podle stáří, schopností a výcvikových vloh psa. V každém případě musíme výcvik učinit psovi zajímavým a nesmíme psa cvičit do únavy. Pokud jde o povahu psa, setkáváme se se psem, který chápe rychleji, pracuje ochotně, jiný chápe hůře, pracuje pomalu; nebo je při výcviku vzdorovitý a neochotný. V takových případech záleží na schopnostech psovoda, jak dovede psychologicky vystihnout příčinu a podle toho výcvik usměrnit.
Povely, na které učíme psa provádět výkony, nesmí psovod měnit ani je zkomolit a musí je vyslovovat zřetelně. Rovněž posunky rukou nesmí být měněny a musí být prováděny takovým způsobem, aby je pes mohl postřehnout. Váhavé nebo nerozhodné povely způsobují pomalé a nepřesné provádění cviků: Psovod musí trvat na tom, aby pes určitý naučený výkon, který od něho požaduje, vykonal na jeden povel, rychle a přesně. Psovod nesmí nic slevit s dokonalého provedení cviku dokud jej pes nesplnil, ovšem za předpokladu, že se tomuto cviku naučil a že ho ovládá. Nevykonal-li pes nařízený mu cvik správně, musí psovod pátrat po příčině, a to nejdříve u sebe, pak teprve u psa. Zkoumá, zda se sám nedopustil chyby při udělení rozkazu buď nesprávným povelem, nesprávným pohybem těla, anebo zda nepožadoval výkon, který pes ještě neovládá. Je-li psovod přesvědčen, že se nedopustil chyby, hledá příčinu u psa a zde zkoumá, zda pes nejeví známky onemocnění, zda není unaven, anebo zda běží jen o dočasný nezájem a nechuť k práci. Podle toho učiní potřebná opatření. Za neprovedený nebo nepřesně provedený výkon nesmí psovod nikdy psa trestat, ale znovu, klidně a bez křiku cvik opakuje. Po správně provedeném cviku psa pochválí, případně odmění pamlskem.
Jednou z příčin selhávání výkonu je, jak již bylo uvedeno je únava. Nic nemůže psa tak unavit a nepříznivě na něj působit jako neustálé provádění stejného cviku, nebo stejné činnosti. Tím se otupuje pozornost psa, pes ztrácí zájem o výcvik a ochotu k práci nastává ochranný útlum, který byl již vysvětlen při vyšší nervové činnosti. Nácvik nového výkonu nemá trvat příliš dlouhou dobu a mají být do něho vsunuty krátké přestávky, v nichž popřejeme psovi odpočinek a rozptýlení.
Při výcviku má pes neustále pozorovat svého psovoda a nesmí svou pozornost odvádět rozhlížením se nebo sledováním událostí v okolí: V takovém případě psovod použije zakazovacího způsobu vyslovením slova "FUJ" a trhnutí vodítkem. Celý výcvik stavíme na poměru mezi psovodem a psem, na příjemných a nepříjemných pocitech. Příjemné pocity vyvoláváme u psa pochvalou, pohlazením, poplácáním a odměnou pamlskem. Nepříjemné pocity pokáráním a trhnutí vodítkem, nikdy však nesmíme nepříjemný pocit vyvolat udeřením psa vodítkem.
Z počátku provádíme výcvik na takových místech, kde nejsou rušivé podněty odvracejí pozornost psa od prováděného výkonu a postupně přecházíme s výcvikem do rušivých míst, abychom vytvořili u psa návyk pracovat kdekoliv za každých podmínek. Před cvičením musí být dána psovi možnost k proběhnutí a k tomu, aby se mohl vyprázdnit. Nebude pak při výcviku rušen a bude se moci plně soustředit. Rovněž nesmí být pes bezprostředně před výcvikem krmen, ježto pocit nasycenosti vyvolává touhu po klidu, která je často příčinou lenosti, případně vyvolá neochotu k práci.
Povely, které se trénují na kurzech poslušnosti:
Chůze na vodítku u levé nohy psovoda (povel „k noze“), obraty za chůze
Povel „sedni“ („sedni“ před psovodem)
Povel „lehni“ („lehni“ před psovodem)
Povel „vstaň“ („vstaň“ před psovodem)
Přivolání psa (povel „ke mně“)
Přinášení předmětu (povel „přines“ nebo „aport“)
Přerušení nežádoucí činnosti (povel „fuj“)
Vysílání vpřed (povel „vpřed“)
Volný pohyb psa na povel (povel „volno“)
Odložení psa (povel „zůstaň“)
Navedení psa k levé noze psovoda
Štěkání na rozkaz
Chůze po žebříku a kladině
Skok přes překážky